sklivec

Czech

Etymology

From sklo +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsklɪvɛt͡s]

Noun

sklivec m inan

1. vitreous humor

Declension

Declension of sklivec (soft masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	sklivec	sklivce
genitive	sklivce	sklivců
dative	sklivci	sklivcům
accusative	sklivec	sklivce
vocative	sklivci	sklivce
locative	sklivci	sklivcích
instrumental	sklivcem	sklivci

Further reading

• “sklivec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “sklivec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sklivec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)