shodovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]shodovat impf (perfective shodnout)
- (reflexive with se) to agree, concur
- (reflexive with se) to agree, tally, correspond
- (reflexive with se) (grammar): to agree
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | shodovat, shodovati | Active adjective | shodující |
---|---|---|---|
Verbal noun | shodování | Passive adjective | shodovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | shoduji, shoduju (coll.) |
shodujeme | — | shodujme |
2nd person | shoduješ | shodujete | shoduj | shodujte |
3rd person | shoduje | shodují, shodujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive shodovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | shodoval | shodovali | shodován | shodováni |
masculine inanimate | shodovaly | shodovány | ||
feminine | shodovala | shodována | ||
neuter | shodovalo | shodovala | shodováno | shodována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | shoduje | — |
feminine + neuter singular | shodujíc | — |
plural | shodujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “shodovati se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “shodovati se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “shodovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)