shodnout

Czech

Etymology

From shodit +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzɦodnou̯t]

Verb

shodnout pf (imperfective shodovat)

1. (reflexive with se) to agree, concur

Conjugation

Conjugation of shodnout

infinitive shodnout, shodnouti active adjective shodnuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person shodnu shodneme — shodněme 2nd person shodneš shodnete shodni shodněte 3rd person shodne shodnou — — The verb shodnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate shodl, shodnul shodli, shodnuli shodnut shodnuti masculine inanimate shodly, shodnuly shodnuty feminine shodla, shodnula shodnuta neuter shodlo, shodnulo shodla, shodnula shodnuto shodnuta transgressives present past masculine singular — shodnuv feminine + neuter singular — shodnuvši plural — shodnuvše

Related terms

• dohodnout
• shoda f
• shodný

See also

• souhlasit

Further reading

• “shodnouti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “shodnouti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “shodnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025