shodnout

Czech

Etymology

From shodit +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzɦodnou̯t]

Verb

shodnout pf (imperfective shodovat)

1. (reflexive with se) to agree, concur

Conjugation

Conjugation

Infinitive	shodnout, shodnouti	Active adjective	shodnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	shodnu	shodneme	—	shodněme
2nd person	shodneš	shodnete	shodni	shodněte
3rd person	shodne	shodnou	—	—

The verb shodnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	shodl, shodnul	shodli, shodnuli	shodnut	shodnuti
masculine inanimate		shodly, shodnuly		shodnuty
feminine	shodla, shodnula		shodnuta
neuter	shodlo, shodnulo	shodla, shodnula	shodnuto	shodnuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	shodnuv
feminine + neuter singular	—	shodnuvši
plural	—	shodnuvše

Related terms

• dohodnout
• shoda f
• shodný

 

See also

• souhlasit

Further reading

• “shodnouti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “shodnouti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “shodnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)