sebepřijetí

Czech

Etymology

From sebe- +‎ přijetí.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɛbɛpr̝̊ɪjɛciː]

Noun

sebepřijetí n

1. self-acceptance

Declension

Declension of sebepřijetí (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	sebepřijetí	sebepřijetí
genitive	sebepřijetí	sebepřijetí
dative	sebepřijetí	sebepřijetím
accusative	sebepřijetí	sebepřijetí
vocative	sebepřijetí	sebepřijetí
locative	sebepřijetí	sebepřijetích
instrumental	sebepřijetím	sebepřijetími

Further reading

• “sebepřijetí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “sebepřijetí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989