rušitel

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From rušit (to disturb) +‎ -tel.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈruʃɪtɛl]
  • Rhymes: -ɪtɛl
  • Hyphenation: ru‧ši‧tel

Noun

[edit]

rušitel m anim (female equivalent rušitelka)

  1. violator, disturber, troublemaker
    Synonym: ničitel
    Antonyms: zakladatel, zřizovatel

Declension

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • rušitel”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • rušitel”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • rušitel”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)