rozvěšovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozvěšovat impf (perfective rozvěsit)
- (transitive) to hang
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | rozvěšovat, rozvěšovati | Active adjective | rozvěšující |
---|---|---|---|
Verbal noun | rozvěšování | Passive adjective | rozvěšovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | rozvěšuji, rozvěšuju (coll.) |
rozvěšujeme | — | rozvěšujme |
2nd person | rozvěšuješ | rozvěšujete | rozvěšuj | rozvěšujte |
3rd person | rozvěšuje | rozvěšují, rozvěšujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozvěšovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | rozvěšoval | rozvěšovali | rozvěšován | rozvěšováni |
masculine inanimate | rozvěšovaly | rozvěšovány | ||
feminine | rozvěšovala | rozvěšována | ||
neuter | rozvěšovalo | rozvěšovala | rozvěšováno | rozvěšována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | rozvěšuje | — |
feminine + neuter singular | rozvěšujíc | — |
plural | rozvěšujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “rozvěšovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozvěšovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989