věšet

See also: vesét

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *věšati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛʃɛt]

Verb

věšet impf (perfective pověsit)

1. (transitive) to hang sth
2. (reflexive with se) to hang, to dangle

Conjugation

Conjugation

Infinitive	věšet, věšeti	Active adjective	věšející
Verbal noun	věšení	Passive adjective	věšený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	věším	věšíme	—	věšejme, věšme
2nd person	věšíš	věšíte	věšej, věš	věšejte, věšte
3rd person	věší	věšejí, věší	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive věšet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	věšel	věšeli	věšen	věšeni
masculine inanimate		věšely		věšeny
feminine	věšela		věšena
neuter	věšelo	věšela	věšeno	věšena

Transgressives	present	past
masculine singular	věšeje	—
feminine + neuter singular	věšejíc	—
plural	věšejíce	—

Related terms

• navěsit
• oběsit
• odvěsit
• ověsit
• pověsit
• rozvěsit
• věsit
• věšák
• zavěsit

 

See also

• viset

Further reading

• “věšeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “věšeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989