rozněcovat
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozněcovat impf
- imperfective form of roznítit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | rozněcovat, rozněcovati | Active adjective | rozněcující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozněcování | Passive adjective | rozněcovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozněcuji, rozněcuju (coll.) |
rozněcujeme | — | rozněcujme |
| 2nd person | rozněcuješ | rozněcujete | rozněcuj | rozněcujte |
| 3rd person | rozněcuje | rozněcují, rozněcujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozněcovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozněcoval | rozněcovali | rozněcován | rozněcováni |
| masculine inanimate | rozněcovaly | rozněcovány | ||
| feminine | rozněcovala | rozněcována | ||
| neuter | rozněcovalo | rozněcovala | rozněcováno | rozněcována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | rozněcuje | — |
| feminine + neuter singular | rozněcujíc | — |
| plural | rozněcujíce | — |
Further reading
[edit]- “rozněcovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozněcovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozněcovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)