rozlepit

Czech

Etymology

From roz- +‎ lepit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozlɛpɪt]

Verb

rozlepit pf (imperfective rozlepovat)

1. to open (sth that was glued), to unseal

   Rozlepit ráno oči . ― To open your eyes in the morning (with difficulty).

2. to unstick, to unglue
3. (reflexive with se) to come apart

   Rozlepily se mi boty. ― My shoes came off.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozlepit, rozlepiti	Active adjective	rozlepivší
Verbal noun	rozlepení	Passive adjective	rozlepený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozlepím	rozlepíme	—	rozlepme
2nd person	rozlepíš	rozlepíte	rozlep	rozlepte
3rd person	rozlepí	rozlepí	—	—

The verb rozlepit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozlepil	rozlepili	rozlepen	rozlepeni
masculine inanimate		rozlepily		rozlepeny
feminine	rozlepila		rozlepena
neuter	rozlepilo	rozlepila	rozlepeno	rozlepena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozlepiv
feminine + neuter singular	—	rozlepivši
plural	—	rozlepivše

Antonyms

• slepit

Related terms

• lepit

 

Further reading

• “rozlepiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozlepiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozlepit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)