rozhodovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozhodovat impf
- imperfective form of rozhodnout
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | rozhodovat, rozhodovati | Active adjective | rozhodující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozhoduji, rozhoduju (coll.) |
rozhodujeme | — | rozhodujme |
| 2nd person | rozhoduješ | rozhodujete | rozhoduj | rozhodujte |
| 3rd person | rozhoduje | rozhodují, rozhodujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozhodovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozhodoval | rozhodovali | rozhodován | rozhodováni |
| masculine inanimate | rozhodovaly | rozhodovány | ||
| feminine | rozhodovala | rozhodována | ||
| neuter | rozhodovalo | rozhodovala | rozhodováno | rozhodována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | rozhoduje | — |
| feminine + neuter singular | rozhodujíc | — |
| plural | rozhodujíce | — |
Further reading
[edit]- “rozhodovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozhodovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozhodovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)