rozetřít

Czech

Etymology

From roz- +‎ třít. Compare Kashubian rozetrzéc, Silesian rozetrzić, Polish rozetrzeć, and Russian растере́ть (rasterétʹ).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɛtr̝̊iːt]

Verb

rozetřít pf (imperfective rozetírat)

1. to spread, to smear, to distribute
2. to grind up

Conjugation

Conjugation of rozetřít

infinitive rozetřít, rozetříti active adjective rozetřevší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozetřu rozetřeme — rozetřeme 2nd person rozetřeš rozetřete rozetři rozetřete 3rd person rozetře rozetřou — — The verb rozetřít does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozetřel rozetřeli rozetřen rozetřeni masculine inanimate rozetřely rozetřeny feminine rozetřela rozetřena neuter rozetřelo rozetřela rozetřeno rozetřena transgressives present past masculine singular — rozetřev feminine + neuter singular — rozetřevši plural — rozetřevše

Further reading

• “rozetříti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozetříti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozetřít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025