rozetřít

Czech

Etymology

From roz- +‎ třít. Compare Kashubian rozetrzéc, Silesian rozetrzić, Polish rozetrzeć, and Russian растере́ть (rasterétʹ).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɛtr̝̊iːt]

Verb

rozetřít pf (imperfective rozetírat)

1. to spread, to smear, to distribute
2. to grind up

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozetřít, rozetříti	Active adjective	rozetřevší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozetřu	rozetřeme	—	rozetřeme
2nd person	rozetřeš	rozetřete	rozetři	rozetřete
3rd person	rozetře	rozetřou	—	—

The verb rozetřít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozetřel	rozetřeli	rozetřen	rozetřeni
masculine inanimate		rozetřely		rozetřeny
feminine	rozetřela		rozetřena
neuter	rozetřelo	rozetřela	rozetřeno	rozetřena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozetřev
feminine + neuter singular	—	rozetřevši
plural	—	rozetřevše

Further reading

• “rozetříti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozetříti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozetřít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)