rozemlít

Czech

Etymology

From roz- +‎ mlít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɛmliːt]

Verb

rozemlít pf

1. to grind, to mince

Conjugation

Conjugation of rozemlít

infinitive rozemlít, rozemlíti active adjective rozemeloucí verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozemelu rozemeleme — rozemelme 2nd person rozemeleš rozemelete rozemel rozemelte 3rd person rozemele rozemelou — — The verb rozemlít does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozemlel rozemleli rozemlet rozemleti masculine inanimate rozemlely rozemlety feminine rozemlela rozemleta neuter rozemlelo rozemlela rozemleto rozemleta transgressives present past masculine singular rozemela — feminine + neuter singular rozemelouc — plural rozemelouce —

Related terms

• rozemletý
• rozmělnit

Further reading

• “rozemlíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozemlíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozemlít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025