rozemlít

Czech

Etymology

From roz- +‎ mlít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɛmliːt]

Verb

rozemlít pf

1. to grind, to mince

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozemlít, rozemlíti	Active adjective	rozemeloucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozemelu	rozemeleme	—	rozemelme
2nd person	rozemeleš	rozemelete	rozemel	rozemelte
3rd person	rozemele	rozemelou	—	—

The verb rozemlít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozemlel	rozemleli	rozemlet	rozemleti
masculine inanimate		rozemlely		rozemlety
feminine	rozemlela		rozemleta
neuter	rozemlelo	rozemlela	rozemleto	rozemleta

Transgressives	present	past
masculine singular	rozemela	—
feminine + neuter singular	rozemelouc	—
plural	rozemelouce	—

Related terms

• rozemletý
• rozmělnit

 

Further reading

• “rozemlíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozemlíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozemlít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)