rozmělnit
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozmělnit pf (imperfective rozmělňovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | rozmělnit, rozmělniti | Active adjective | rozmělnivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | rozmělnění | Passive adjective | rozmělněný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | rozmělním | rozmělníme | — | rozmělněme |
2nd person | rozmělníš | rozmělníte | rozmělni | rozmělněte |
3rd person | rozmělní | rozmělní | — | — |
The verb rozmělnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | rozmělnil | rozmělnili | rozmělněn | rozmělněni |
masculine inanimate | rozmělnily | rozmělněny | ||
feminine | rozmělnila | rozmělněna | ||
neuter | rozmělnilo | rozmělnila | rozmělněno | rozmělněna |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | rozmělniv |
feminine + neuter singular | — | rozmělnivši |
plural | — | rozmělnivše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “rozmělniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozmělniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozmělnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)