rozejít

Czech

Etymology

From roz- +‎ jít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɛjiːt]
• Rhymes: -ɛjiːt
• Hyphenation: ro‧ze‧jít

Verb

rozejít pf

1. (reflexive with se) to part (to leave one another)
2. (reflexive with se) to break up, to split up

   Její rodiče se rozešli. ― Her parents separated.

   Rozešel se se mnou. ― He broke up with me.

   Rozejít se s partnerem. ― to break up with a partner.

3. (reflexive with se) to disperse
4. (reflexive with se) to start walking, to start going

Conjugation

Conjugation of rozejít

infinitive rozejít, rozejíti active adjective rozešedší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozejdu rozejdeme — rozejděme 2nd person rozejdeš rozejdete rozejdi rozejděte 3rd person rozejde rozejdou — — The verb rozejít does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozešel rozešli — — masculine inanimate rozešly — feminine rozešla — neuter rozešlo rozešla — — transgressives present past masculine singular — rozešed feminine + neuter singular — rozešedši plural — rozešedše

Further reading

• “rozejíti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozejíti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozejít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025