rozdělit

See also: rozdeliť

Czech

Etymology

From roz- +‎ dělit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɟɛlɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

rozdělit pf (imperfective rozdělovat)

1. to divide, to split

   Antonym: spojit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozdělit, rozděliti	Active adjective	rozdělivší
Verbal noun	rozdělení	Passive adjective	rozdělený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozdělím	rozdělíme	—	rozdělme
2nd person	rozdělíš	rozdělíte	rozděl	rozdělte
3rd person	rozdělí	rozdělí	—	—

The verb rozdělit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozdělil	rozdělili	rozdělen	rozděleni
masculine inanimate		rozdělily		rozděleny
feminine	rozdělila		rozdělena
neuter	rozdělilo	rozdělila	rozděleno	rozdělena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozděliv
feminine + neuter singular	—	rozdělivši
plural	—	rozdělivše

Derived terms

• rozdělení n

 

Further reading

• “rozděliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozděliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozdělit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)