rouno

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech rúno, from Proto-Slavic *runo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrou̯no]

Noun

rouno n

1. fleece (insulating skin with the wool attached)

Declension

Declension of rouno (hard neuter)

	singular	plural
nominative	rouno	rouna
genitive	rouna	roun
dative	rounu	rounům
accusative	rouno	rouna
vocative	rouno	rouna
locative	rouně, rounu	rounech
instrumental	rounem	rouny

Derived terms

adjectives

• rounovitý
• rounovlasý

 

Further reading

• “rouno”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rouno”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rouno”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)