rohatý

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech rohatý, from Proto-Slavic *rogatъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈroɦatiː]

Adjective

rohatý

1. horned (having horns)

Declension

Declension of rohatý (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	rohatý		rohatá	rohaté
genitive	rohatého		rohaté	rohatého
dative	rohatému		rohaté	rohatému
accusative	rohatého	rohatý	rohatou	rohaté
locative	rohatém		rohaté	rohatém
instrumental	rohatým		rohatou	rohatým
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	rohatí	rohaté		rohatá
genitive	rohatých
dative	rohatým
accusative	rohaté			rohatá
locative	rohatých
instrumental	rohatými

Noun

rohatý m anim

1. devil

   Synonym: čert

Declension

Declension of rohatý (hard masculine animate adjectival)

	singular	plural
nominative	rohatý	rohatí
genitive	rohatého	rohatých
dative	rohatému	rohatým
accusative	rohatého	rohaté
vocative	rohatý	rohatí
locative	rohatém	rohatých
instrumental	rohatým	rohatými

Further reading

• “rohatý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rohatý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rohatý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025