proklatec

Czech

Etymology

• prokletec

Etymology

From proklatý +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈproklatɛt͡s]

Noun

proklatec m anim (female equivalent prokletkyně)

1. cursed person

Declension

Declension of proklatec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	proklatec	proklatci
genitive	proklatce	proklatců
dative	proklatcovi, proklatci	proklatcům
accusative	proklatce	proklatce
vocative	proklatče	proklatci
locative	proklatcovi, proklatci	proklatcích
instrumental	proklatcem	proklatci

Further reading

• “proklatec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “proklatec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “proklatec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025