From Wiktionary, the free dictionary
From poznat + -ání.
poznání n
- verbal noun of poznat
- knowledge
Declension of poznání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
poznání
|
poznání
|
genitive
|
poznání
|
poznání
|
dative
|
poznání
|
poznáním
|
accusative
|
poznání
|
poznání
|
vocative
|
poznání
|
poznání
|
locative
|
poznání
|
poznáních
|
instrumental
|
poznáním
|
poznáními
|
- “poznání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “poznání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “poznání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025