popocházet
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]popocházet impf (perfective popojít)
- to move along a bit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | popocházet, popocházeti | Active adjective | popocházející |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | popocházení | Passive adjective | popocházený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | popocházím | popocházíme | — | popocházejme |
| 2nd person | popocházíš | popocházíte | popocházej | popocházejte |
| 3rd person | popochází | popocházejí, popochází | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive popocházet. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | popocházel | popocházeli | popocházen | popocházeni |
| masculine inanimate | popocházely | popocházeny | ||
| feminine | popocházela | popocházena | ||
| neuter | popocházelo | popocházela | popocházeno | popocházena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | popocházeje | — |
| feminine + neuter singular | popocházejíc | — |
| plural | popocházejíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “popocházeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “popocházeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “popocházet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)