popoběhnout
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]popoběhnout pf (imperfective popobíhat)
- to run for a bit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | popoběhnout, popoběhnouti | Active adjective | popoběhnuvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | popoběhnu | popoběhneme | — | popoběhněme |
| 2nd person | popoběhneš | popoběhnete | popoběhni | popoběhněte |
| 3rd person | popoběhne | popoběhnou | — | — |
| The verb popoběhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | popoběhl | popoběhli | popoběhnut | popoběhnuti |
| masculine inanimate | popoběhly | popoběhnuty | ||
| feminine | popoběhla | popoběhnuta | ||
| neuter | popoběhlo | popoběhla | popoběhnuto | popoběhnuta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | popoběhnuv |
| feminine + neuter singular | — | popoběhnuvši |
| plural | — | popoběhnuvše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- popoběhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- popoběhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- popoběhnout in Internetová jazyková příručka