popobíhat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]popobíhat impf (perfective popoběhnout)
- to run for a bit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | popobíhat, popobíhati | Active adjective | popobíhající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | popobíhání | Passive adjective | popobíhaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | popobíhám | popobíháme | — | popobíhejme |
| 2nd person | popobíháš | popobíháte | popobíhej | popobíhejte |
| 3rd person | popobíhá | popobíhají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive popobíhat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | popobíhal | popobíhali | popobíhán | popobíháni |
| masculine inanimate | popobíhaly | popobíhány | ||
| feminine | popobíhala | popobíhána | ||
| neuter | popobíhalo | popobíhala | popobíháno | popobíhána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | popobíhaje | — |
| feminine + neuter singular | popobíhajíc | — |
| plural | popobíhajíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “popobíhati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “popobíhati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “popobíhat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)