podivný

Czech

Etymology

From podiv +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoɟɪvniː]

Adjective

podivný (comparative podivnější, superlative nejpodivnější, adverb podivně)

1. strange, peculiar

   Lucas mi věnoval ten nejpodivnější pohled. ― Lucas gave me the weirdest look when I said that.

Declension

Declension of podivný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	podivný		podivná	podivné
genitive	podivného		podivné	podivného
dative	podivnému		podivné	podivnému
accusative	podivného	podivný	podivnou	podivné
locative	podivném		podivné	podivném
instrumental	podivným		podivnou	podivným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	podivní	podivné		podivná
genitive	podivných
dative	podivným
accusative	podivné			podivná
locative	podivných
instrumental	podivnými

Derived terms

• podivný atraktor m

 

Related terms

• div
• divný
• podivit
• podivín

 

See also

• zvláštní

Further reading

• “podivný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “podivný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “podivný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)