poctivec

Czech

Etymology

From poctivý (“honest”) +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpot͡scɪvɛt͡s]
• Rhymes: -ɪvɛts
• Hyphenation: po‧cti‧vec

Noun

poctivec m anim

1. honest person

   Antonym: nepoctivec

Declension

Declension of poctivec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	poctivec	poctivci
genitive	poctivce	poctivců
dative	poctivcovi, poctivci	poctivcům
accusative	poctivce	poctivce
vocative	poctivče	poctivci
locative	poctivcovi, poctivci	poctivcích
instrumental	poctivcem	poctivci

Related terms

• pocta f
• poctěný
• poctivost f
• poctivý
• poctít pf

 

See also

• Mirek Dušín

Further reading

• “poctivec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “poctivec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poctivec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)