From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From potit + -ení.
pocení n
- verbal noun of potit
Declension of pocení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
pocení
|
pocení
|
| genitive
|
pocení
|
pocení
|
| dative
|
pocení
|
pocením
|
| accusative
|
pocení
|
pocení
|
| vocative
|
pocení
|
pocení
|
| locative
|
pocení
|
poceních
|
| instrumental
|
pocením
|
poceními
|
- “pocení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
