pobořit

Czech

Etymology

From po- +‎ bořit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpobor̝ɪt]

Verb

pobořit pf

1. to demolish, to damage, to ruin

Conjugation

Conjugation of pobořit

infinitive pobořit, pobořiti active adjective pobořivší verbal noun poboření passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person pobořím poboříme — pobořme 2nd person poboříš poboříte poboř pobořte 3rd person poboří poboří — — The verb pobořit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate pobořil pobořili pobořen pobořeni masculine inanimate pobořily pobořeny feminine pobořila pobořena neuter pobořilo pobořila pobořeno pobořena transgressives present past masculine singular — pobořiv feminine + neuter singular — pobořivši plural — pobořivše

Related terms

• poboření
• pobořený

Further reading

• “pobořiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pobořiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pobořit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025