požitkář

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From požitek (pleasure, joy) +‎ -ář.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈpoʒɪtkaːr̝̊]
  • Hyphenation: po‧žit‧kář

Noun

[edit]

požitkář m anim (female equivalent požitkářka)

  1. hedonist, pleasure seeker, bon vivant
    Synonyms: bonviván, labužník
    Antonym: asketa

Declension

[edit]

Derived terms

[edit]

Further reading

[edit]
  • požitkář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • požitkář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • požitkář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)