počínati

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈpot͡ʃiːnaci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈpot͡ʃiːnaci/

Verb

počínati impf

1. imperfective form of počieti

Conjugation

Conjugation of počínati (class V)

infinitive	supine	verbal noun
počínati	počínat	počínanie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	počínaju	počínávě (-va)	počínám (-me/-my)	–	počínajvě (-va)	počínajme (-my)
2nd person	počínáš	počínáta	počínáte	počínaj	počínajta	počínajte
3rd person	počíná	počínáta	počínajú	počínaj	počínajta	počínajte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	počínach	počínachově (-va)	počínachom (-me/-my)	počínách, počínajiech	počínáchově, počínajiechově (-va)	počínáchom, počínajiechom (-me/-my)
2nd person	počína	počínasta (-šta)	počínaste (-šte)	počínáše, počínajieše	počínášta, počínajiešta (-sta)	počínášte, počínajiešte (-ste)
3rd person	počína	počínasta (-šta)	počínachu	počínáše, počínajieše	počínášta, počínajiešta (-sta)	počínáchu, počínajiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	počínal	počínala	počínali	počínán	počínána	počínáni
Feminine	počínala	počínale	počínaly	počínána	počínáně	počínány
Neuter	počínalo	počínale	počínala	počínáno	počínáně	počínána

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	počínajě	počínajúce		počínav	počínavše
Feminine	počínajúci			počínavši
Neuter	počínajě, počínajúci			počínav, počínavši

Note: This table shows the most common forms of počínati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: počínat

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “počínati”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění