pletichařit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]pletichařit impf
- to intrigue
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | pletichařit, pletichařiti | Active adjective | pletichařící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | pletichařím | pletichaříme | — | pletichařme |
| 2nd person | pletichaříš | pletichaříte | pletichař | pletichařte |
| 3rd person | pletichaří | pletichaří | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pletichařit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | pletichařil | pletichařili | — | — |
| masculine inanimate | pletichařily | — | ||
| feminine | pletichařila | — | ||
| neuter | pletichařilo | pletichařila | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | pletichaře | — |
| feminine + neuter singular | pletichaříc | — |
| plural | pletichaříce | — |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “pletichařiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “pletichařiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “pletichařit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)