From Wiktionary, the free dictionary
planutí n
- verbal noun of planout
Declension of planutí (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
planutí
|
planutí
|
genitive
|
planutí
|
planutí
|
dative
|
planutí
|
planutím
|
accusative
|
planutí
|
planutí
|
vocative
|
planutí
|
planutí
|
locative
|
planutí
|
planutích
|
instrumental
|
planutím
|
planutími
|
- “planutí”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “planutí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)