panictví

Czech

Etymology

From panic (“male virgin”) +‎ -ctví.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpaɲɪt͡stviː]
• Rhymes: -ɪtstviː
• Hyphenation: pa‧nic‧tví

Noun

panictví n

1. virginity (male)

   Coordinate term: panenství

Declension

Declension of panictví (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	panictví	panictví
genitive	panictví	panictví
dative	panictví	panictvím
accusative	panictví	panictví
vocative	panictví	panictví
locative	panictví	panictvích
instrumental	panictvím	panictvími

Related terms

• panic
• panický

 

Further reading

• “panictví”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “panictví”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “panictví”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)