předpovědět
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]předpovědět pf (imperfective předpovídat)
- to predict (to state, or make something known in advance)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | předpovědět, předpověděti | Active adjective | předpověděvší |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | předpovím | předpovíme | — | předpovězme |
2nd person | předpovíš | předpovíte | předpověz | předpovězte |
3rd person | předpoví | předpoví | — | — |
The verb předpovědět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | předpověděl | předpověděli | předpověděn | předpověděni |
masculine inanimate | předpověděly | předpověděny | ||
feminine | předpověděla | předpověděna | ||
neuter | předpovědělo | předpověděla | předpověděno | předpověděna |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | předpověděv |
feminine + neuter singular | — | předpověděvši |
plural | — | předpověděvše |
Further reading
[edit]- “předpověděti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “předpověděti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “předpovědět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)