přecenit

Czech

Etymology

From pře- +‎ cenit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛt͡sɛɲɪt]

Verb

přecenit pf (imperfective přeceňovat)

1. to overestimate

   Antonym: podcenit

Conjugation

Conjugation of přecenit

infinitive přecenit, přeceniti active adjective přecenivší verbal noun přecenění passive adjective přeceněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person přecením přeceníme — přeceňme 2nd person přeceníš přeceníte přeceň přeceňte 3rd person přecení přecení — — The verb přecenit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate přecenil přecenili přeceněn přeceněni masculine inanimate přecenily přeceněny feminine přecenila přeceněna neuter přecenilo přecenila přeceněno přeceněna transgressives present past masculine singular — přeceniv feminine + neuter singular — přecenivši plural — přecenivše

Further reading

• “přeceniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přeceniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přecenit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025