příbuzný

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech přívuzný, from Proto-Slavic *privǫzьnъ. The middle part -vǫz- is from Proto-Slavic *vęzati (In modern Czech vázat (“to bind”)).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊iːbuzniː]

• Audio:

  (file)

Adjective

příbuzný (adverb příbuzně)

1. related to, akin

Declension

Declension of příbuzný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	příbuzný		příbuzná	příbuzné
genitive	příbuzného		příbuzné	příbuzného
dative	příbuznému		příbuzné	příbuznému
accusative	příbuzného	příbuzný	příbuznou	příbuzné
locative	příbuzném		příbuzné	příbuzném
instrumental	příbuzným		příbuznou	příbuzným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	příbuzní	příbuzné		příbuzná
genitive	příbuzných
dative	příbuzným
accusative	příbuzné			příbuzná
locative	příbuzných
instrumental	příbuznými

Noun

příbuzný m anim

1. relative, relation (someone in the same family)

   Synonyms: see Thesaurus:příbuzný

Declension

Declension of příbuzný (hard masculine animate adjectival)

	singular	plural
nominative	příbuzný	příbuzní
genitive	příbuzného	příbuzných
dative	příbuznému	příbuzným
accusative	příbuzného	příbuzné
vocative	příbuzný	příbuzní
locative	příbuzném	příbuzných
instrumental	příbuzným	příbuznými

Derived terms

• příbuznost f

 

Related terms

• příbuzenský
• příbuzenství n
• příbuzenstvo n

 

Further reading

• “příbuzný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “příbuzný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “příbuzný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)