přátelit

Czech

Etymology

By surface analysis, přítel +‎ -it. Compare with Old Czech přieteliti, from přietel + -iti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊aːtɛlɪt]

Verb

přátelit impf (perfective spřátelit)

1. (usually reflexive with se) to be friends (+ s (with))

   Synonym: kamarádit

   Přátelila (se) se všemi. ― She was friends with everyone.

   Přátelili se / Přátelili spolu. ― They were friends.

Conjugation

Conjugation of přátelit

infinitive přátelit, přáteliti active adjective přátelící verbal noun přátelení passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person přátelím přátelíme — přátelme 2nd person přátelíš přátelíte přátel přátelte 3rd person přátelí přátelí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive přátelit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate přátelil přátelili — — masculine inanimate přátelily — feminine přátelila — neuter přátelilo přátelila — — transgressives present past masculine singular přátele — feminine + neuter singular přátelíc — plural přátelíce —

Derived terms

• spřátelit
• znepřátelit

Further reading

• “přáteliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přáteliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přátelit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025