pěkňounký

Czech

Etymology

From pěkný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpjɛkɲou̯ŋkiː]
• Rhymes: -ouŋkiː

Adjective

pěkňounký (adverb pěkňounce)

1. diminutive of pěkný: very nice

   Synonym: pěkňoučký

Declension

Declension of pěkňounký (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	pěkňounký		pěkňounká	pěkňounké
genitive	pěkňounkého		pěkňounké	pěkňounkého
dative	pěkňounkému		pěkňounké	pěkňounkému
accusative	pěkňounkého	pěkňounký	pěkňounkou	pěkňounké
locative	pěkňounkém		pěkňounké	pěkňounkém
instrumental	pěkňounkým		pěkňounkou	pěkňounkým
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	pěkňouncí	pěkňounké		pěkňounká
genitive	pěkňounkých
dative	pěkňounkým
accusative	pěkňounké			pěkňounká
locative	pěkňounkých
instrumental	pěkňounkými

Further reading

• “pěkňounký”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pěkňounký”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• "pěkňounký" in Google Books search
• "pěkňounké" in Google Books search