pěkňoučký

Czech

Etymology

From pěkný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpjɛkɲou̯t͡ʃkiː]
• Rhymes: -outʃkiː

Adjective

pěkňoučký (adverb pěkňoučce)

1. diminutive of pěkný: very nice

   Synonyms: pěkňounký, hezounký

Declension

Declension of pěkňoučký (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	pěkňoučký		pěkňoučká	pěkňoučké
genitive	pěkňoučkého		pěkňoučké	pěkňoučkého
dative	pěkňoučkému		pěkňoučké	pěkňoučkému
accusative	pěkňoučkého	pěkňoučký	pěkňoučkou	pěkňoučké
locative	pěkňoučkém		pěkňoučké	pěkňoučkém
instrumental	pěkňoučkým		pěkňoučkou	pěkňoučkým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	pěkňoučcí	pěkňoučké		pěkňoučká
genitive	pěkňoučkých
dative	pěkňoučkým
accusative	pěkňoučké			pěkňoučká
locative	pěkňoučkých
instrumental	pěkňoučkými

Further reading

• “pěkňoučký”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pěkňoučký”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pěkňoučký”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)