púto

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *pǫto.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈpuːto/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈpau̯to/

Noun

púto n

1. fetter

Declension

Declension of púto (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	púto	pútě	púta
genitive	púta	pútú	pút
dative	pútu	pútoma	pútóm
accusative	púto	pútě	púta
vocative	púto	pútě	púta
locative	pútě, pútu	pútú	pútiech
instrumental	pútem	pútoma	púty

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: pouto

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “púto”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění