ovdovět

Czech

Etymology

From o- +‎ vdova.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈovdovjɛt]

Verb

ovdovět pf

1. to become a widow or widower, to be widowed

Conjugation

Conjugation of ovdovět

infinitive ovdovět, ovdověti active adjective ovdověvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person ovdovím ovdovíme — ovdovějme 2nd person ovdovíš ovdovíte ovdověj ovdovějte 3rd person ovdoví ovdoví, ovdovějí — — The verb ovdovět does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate ovdověl ovdověli — — masculine inanimate ovdověly — feminine ovdověla — neuter ovdovělo ovdověla — — transgressives present past masculine singular — ovdověv feminine + neuter singular — ovdověvši plural — ovdověvše

Related terms

• vdova f
• vdovec m

Further reading

• “ovdověti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ovdověti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989