From Wiktionary, the free dictionary
From o- + sopit .
osopit pf (imperfective osopovat )
( intransitive , reflexive with se ) to jump down one's throat , to snap , to speak sharply to
„Zas takový nějaký dareba,“ osopil se naň, odrbaného vandrovníka, policejník. ― "Another such a villain" the police officer snapped at him, the ragged wayfarer.
Conjugation
Infinitive
osopit , osopiti
Active adjective
osopivší
Verbal noun
—
Passive adjective
—
The verb osopit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Transgressives
present
past
masculine singular
—
osopiv
feminine + neuter singular
—
osopivši
plural
—
osopivše
“osopiti se ”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
“osopiti se ”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
“osopit ”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)