osopit
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]osopit pf (imperfective osopovat)
- (intransitive, reflexive with se) to jump down one's throat, to snap, to speak sharply to
- „Zas takový nějaký dareba,“ osopil se naň, odrbaného vandrovníka, policejník. ― "Another such a villain" the police officer snapped at him, the ragged wayfarer.
Conjugation
[edit]
The verb osopit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Further reading
[edit]- “osopiti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “osopiti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “osopit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025