opozičník

Czech

Alternative forms

• oposičník (dated)

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopozɪt͡ʃɲiːk]

Noun

opozičník m anim

1. oppositionist, dissenter, contrarian

Declension

Declension of opozičník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	opozičník	opozičníci
genitive	opozičníka	opozičníků
dative	opozičníkovi, opozičníku	opozičníkům
accusative	opozičníka	opozičníky
vocative	opozičníku	opozičníci
locative	opozičníkovi, opozičníku	opozičnících
instrumental	opozičníkem	opozičníky

Further reading

• “opozičník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “opozičník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “opozičník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “opozičník” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz