opotřebit

Czech

Etymology

From o- +‎ potřeba +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopotr̝̊ɛbɪt]

Verb

opotřebit pf

1. to wear
2. (reflexive with se) to wear out, to deteriorate or become unusable or ineffective due to continued use, exposure, or strain

Conjugation

Conjugation of opotřebit

infinitive opotřebit, opotřebiti active adjective opotřebivší verbal noun opotřebení passive adjective opotřebený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person opotřebím opotřebíme — opotřebme 2nd person opotřebíš opotřebíte opotřeb opotřebte 3rd person opotřebí opotřebí — — The verb opotřebit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate opotřebil opotřebili opotřeben opotřebeni masculine inanimate opotřebily opotřebeny feminine opotřebila opotřebena neuter opotřebilo opotřebila opotřebeno opotřebena transgressives present past masculine singular — opotřebiv feminine + neuter singular — opotřebivši plural — opotřebivše

Derived terms

• opotřebení

Related terms

• opotřebovat

Further reading

• “opotřebiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “opotřebiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “opotřebit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025