opodstatněný

Czech

Etymology

From opodstatnit +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopotstatɲɛniː]

Adjective

opodstatněný

1. well-founded, well founded

   Antonym: neopodstatněný

Declension

Declension of opodstatněný (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	opodstatněný		opodstatněná	opodstatněné
genitive	opodstatněného		opodstatněné	opodstatněného
dative	opodstatněnému		opodstatněné	opodstatněnému
accusative	opodstatněného	opodstatněný	opodstatněnou	opodstatněné
locative	opodstatněném		opodstatněné	opodstatněném
instrumental	opodstatněným		opodstatněnou	opodstatněným
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	opodstatnění	opodstatněné		opodstatněná
genitive	opodstatněných
dative	opodstatněným
accusative	opodstatněné			opodstatněná
locative	opodstatněných
instrumental	opodstatněnými

See also

• doložený
• dokázaný
• odůvodněný
• oprávněný
• podepřený
• zdůvodněný

Further reading

• “opodstatněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “opodstatněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “opodstatněný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025