oprávněný

Czech

Etymology

From o +‎ právo +‎ ený.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopraːvɲɛniː]
• Hyphenation: opráv‧ně‧ný

Adjective

oprávněný (comparative oprávněnější, superlative nejoprávněnější)

1. legitimate

Declension

Declension of oprávněný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	oprávněný		oprávněná	oprávněné
genitive	oprávněného		oprávněné	oprávněného
dative	oprávněnému		oprávněné	oprávněnému
accusative	oprávněného	oprávněný	oprávněnou	oprávněné
locative	oprávněném		oprávněné	oprávněném
instrumental	oprávněným		oprávněnou	oprávněným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	oprávnění	oprávněné		oprávněná
genitive	oprávněných
dative	oprávněným
accusative	oprávněné			oprávněná
locative	oprávněných
instrumental	oprávněnými

Further reading

• “oprávněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “oprávněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “oprávněný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)