oprávněný

Czech

Etymology

From oprávněn +‎ -ý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopraːvɲɛniː]
• Hyphenation: opráv‧ně‧ný

Adjective

oprávněný (comparative oprávněnější, superlative nejoprávněnější, adverb oprávněně)

1. legitimate

Declension

Declension of oprávněný (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	oprávněný		oprávněná	oprávněné
genitive	oprávněného		oprávněné	oprávněného
dative	oprávněnému		oprávněné	oprávněnému
accusative	oprávněného	oprávněný	oprávněnou	oprávněné
locative	oprávněném		oprávněné	oprávněném
instrumental	oprávněným		oprávněnou	oprávněným
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	oprávnění	oprávněné		oprávněná
genitive	oprávněných
dative	oprávněným
accusative	oprávněné			oprávněná
locative	oprávněných
instrumental	oprávněnými

Related terms

• neoprávněný

Further reading

• “oprávněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “oprávněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “oprávněný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025