onenno

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech onenno. By surface analysis, onen +‎ no.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈonɛno]

Pronoun

onenno m (feminine onano, neuter onono)

1. (archaic) Synonym of onen

Declension

Declension of onenno (irregular)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	onenno		onano	onono
genitive	onohono		onéno	onohono
dative	onomuno		onéno	onomuno
accusative	onohono	onenno	onuno	onono
locative	onomno		onéno	onomno
instrumental	onímno		onouno	onímno
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	onino	onyno		onano
genitive	oněchno
dative	oněmno
accusative	onyno			onano
locative	oněchno
instrumental	oněmino

Further reading

• “onenno”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “onenno”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈonɛnno/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈonɛnno/

Pronoun

onenno

1. Synonym of onen

Declension

Declension of onenno (irregular)

singular
	masculine	feminine	neuter
nominative	onenno	onano	onono
genitive	onohono	onéno	onohono
dative	onomuno	onejno, onéjno	onomuno
accusative	onohono, onenno	onuno	onono
locative	onomno	onejno, onéjno	onomno
instrumental	oniemno	onúno	oniemno
dual
	masculine	feminine	neuter
nominative	onano	oněno
genitive	onúno
dative	oněmano
accusative	onano	oněno
locative	onúno
instrumental	oněmano
plural
	masculine	feminine	neuter
nominative	onino	onyno	onano
genitive	oněchno
dative	oněmno
accusative	onyno		onano
locative	oněchno
instrumental	oněmino

Descendants

• Czech: onenno

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “onenno”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění