omezovat

Czech

Etymology

From omezit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈomɛzovat]

• Audio:

  (file)

Verb

omezovat impf (perfective omezit)

1. (transitive) to restrict, to limit
2. (reflexive with se) to restrict, to limit oneself to

Conjugation

Conjugation of omezovat

infinitive omezovat, omezovati active adjective omezující verbal noun omezování passive adjective omezovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person omezuji, omezuju (coll.) omezujeme — omezujme 2nd person omezuješ omezujete omezuj omezujte 3rd person omezuje omezují, omezujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive omezovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate omezoval omezovali omezován omezováni masculine inanimate omezovaly omezovány feminine omezovala omezována neuter omezovalo omezovala omezováno omezována transgressives present past masculine singular omezuje — feminine + neuter singular omezujíc — plural omezujíce —

Related terms

• omezovací
• omezovač
• omezovaný
• omezovatel
• omezování
• omezující

Further reading

• “omezovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “omezovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “omezovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025