okénce

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech okénce, okence. By surface analysis, okno +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈokɛːnt͡sɛ]

Noun

okénce n

1. (archaic) diminutive of okno

   Synonyms: okénko, okénečko

   Zatroubil hlásný z nejvyššího okénce pražské brány.

   (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of okénce (soft neuter)

	singular	plural
nominative	okénce	okénce
genitive	okénce	okéncí
dative	okénci	okéncím
accusative	okénce	okénce
vocative	okénce	okénce
locative	okénci	okéncích
instrumental	okéncem	okénci

Further reading

• “okénce”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “okénce”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “okénce”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Old Czech

Alternative forms

• okence

Etymology

From okno +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈokɛːnt͡sɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈokɛːnt͡sɛ/

Noun

okénce n

1. diminutive of okno

Declension

Declension of okénce (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	okénce	okénci	okéncě
genitive	okéncě	okéncú	okéncí
dative	okéncu	okéncoma	okéncóm
accusative	okénce	okénci	okéncě
vocative	okénce	okénci	okéncě
locative	okénci, okéncu	okéncú	okéncích
instrumental	okéncem	okéncoma	okénci

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: okénce

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “okénce”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění