odvážit
Appearance
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]odvážit pf (imperfective odvažovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | odvážit, odvážiti | Active adjective | odváživší |
---|---|---|---|
Verbal noun | odvážení | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | odvážím | odvážíme | — | odvažme |
2nd person | odvážíš | odvážíte | odvaž | odvažte |
3rd person | odváží | odváží | — | — |
The verb odvážit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | odvážil | odvážili | — | — |
masculine inanimate | odvážily | — | ||
feminine | odvážila | — | ||
neuter | odvážilo | odvážila | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | odváživ |
feminine + neuter singular | — | odváživši |
plural | — | odváživše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “odvážiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “odvážiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “odvážiti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “odvážiti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “odvážit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)