From Wiktionary, the free dictionary
From oběsit + -ení.
oběšení n
- verbal noun of oběsit
- hanging (death)
Declension of oběšení (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
oběšení
|
oběšení
|
genitive
|
oběšení
|
oběšení
|
dative
|
oběšení
|
oběšením
|
accusative
|
oběšení
|
oběšení
|
vocative
|
oběšení
|
oběšení
|
locative
|
oběšení
|
oběšeních
|
instrumental
|
oběšením
|
oběšeními
|
See the etymology of the corresponding lemma form.
oběšení
- animate masculine nominative/vocative plural of oběšený
- “oběšení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “oběšení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “oběšení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025