natřít

Czech

Etymology

From na- +‎ třít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnatr̝̊iːt]
• Hyphenation: na‧třít

Verb

natřít pf (imperfective natírat)

1. to paint (to apply paint to)

   Dřevěný plot je natřený na modro. ― The wooden fence is painted in blue.

Conjugation

Conjugation of natřít

infinitive natřít, natříti active adjective natřevší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person natřu natřeme — natřeme 2nd person natřeš natřete natři natřete 3rd person natře natřou — — The verb natřít does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate natřel natřeli natřen natřeni masculine inanimate natřely natřeny feminine natřela natřena neuter natřelo natřela natřeno natřena transgressives present past masculine singular — natřev feminine + neuter singular — natřevši plural — natřevše

Derived terms

• natěrač
• natřený
• nátěr

Further reading

• “natříti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “natříti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “natřít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025